kon o obchodních korporacích výslovně nestanoví, komu (kterému orgánu) náleží obchodní vedení[1] ve veřejné obchodní společnosti (totéž platí i pro komanditní společnost – srov. § 119 ZOK). Nabízí se proto otázka, rozhoduje-li o věcech obchodního vedení stejně jako v kapitálových společnostech (srov. § 195 odst. 1 a § 435 odst. 2 ZOK) a v družstvu (§ 706 odst. 1 ZOK) statutární orgán společnosti, nebo je-li obchodní vedení vyhrazeno jinému orgánu společnosti. V odpovědi na tuto otázku není právní teorie jednotná. Část odborné veřejnosti se kloní k závěru, že veřejnou obchodní společnost obchodně vede její statutární orgán,[2] zatímco jiní tvrdí, že k přijetí rozhodnutí ve věcech obchodního vedení je zapotřebí souhlasu všech společníků.[3] Cílem tohoto článku je upozornit na tento problém a předestřít výkladové řešení.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Neučiní-li tak, je smlouva neplatná. Nejvyšší soud se v několik měsíců starém rozhodnutí…
Projekty, které dávají smysl, nám dělají radost. Proto nás těší, že tým Glatzová & Co., který vedl partner Martin Dančišin a advokátka Lucie Martinková, mohl asistovat Investiční skupině Natland při…
Ke žhavým tématům uplynulého roku se neoddiskutovatelně zařadil právní rámec preventivní restrukturalizace, jenž nově nabídl podnikatelům s finančními potížemi příhodnou cestu mezi hrozící insolvencí…