Domněnka platební schopnosti dlužníka definovaná v ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, tzv. mezera krytí, byla do českého právního řádu zakotvena novelou insolvenčního zákona k 1. červenci 2017. Od té doby bylo o mezeře krytí a prováděcím předpisu definujícím výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity napsáno a odpřednášeno mnoho. Donedávna však nebyla vyjasněna otázka vztahu mezery krytí jako domněnky platební schopnosti oproti domněnkám platební neschopnosti uvedeným v ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona. Počátkem roku se Nejvyšší soud ČR k této otázce vyjádřil v usnesení ze dne 27. února 2020, sp. zn. 29 NSCR 13/2019 („Rozhodnutí NS“). Připomněl přitom i časové omezení, v jehož rámci se lze tvrzením o méně než desetinové mezeře krytí bránit insolvenčnímu návrhu.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Neučiní-li tak, je smlouva neplatná. Nejvyšší soud se v několik měsíců starém rozhodnutí…
Projekty, které dávají smysl, nám dělají radost. Proto nás těší, že tým Glatzová & Co., který vedl partner Martin Dančišin a advokátka Lucie Martinková, mohl asistovat Investiční skupině Natland při…
Ke žhavým tématům uplynulého roku se neoddiskutovatelně zařadil právní rámec preventivní restrukturalizace, jenž nově nabídl podnikatelům s finančními potížemi příhodnou cestu mezi hrozící insolvencí…